Jak zpomalit stárnutí: Senolytika a „zombie“ buňky

Senolytika jsou jednou z nejžhavějších novinek v boji proti stárnutí. Jde o látky, které dokážou vyhledat a odstranit tzv. „zombie“ buňky – staré poškozené buňky, jež se přestaly dělit, ale odmítají zemřít.

Právě tyto senescentní buňky hrají klíčovou roli v procesu stárnutí tím, že v těle způsobují chronický zánět a poškození okolních tkání[1][2].

Jak odstranění těchto buněk pomocí senolytik může zpomalit stárnutí a přispět k delšímu zdravému životu?

V tomto článku srozumitelně vysvětlíme biologii „zombie“ buněk, představíme senolytika (např. fisetin, kvercetin, resveratrol) a podíváme se na vědecké studie, které jejich účinky potvrzují.

Také poradíme, jak můžete hromadění „zombie“ buněk omezit přirozeně díky životnímu stylu a podíváme se na dostupné doplňky stravy.

Co se v článku dozvíte:

Co jsou senolytika a jak působí na tzv. „zombie“ buňky
Jak jejich působení může zpomalit stárnutí a snížit chronický zánět
Přehled nejznámějších přírodních látek (fisetin, kvercetin, resveratrol)
Jaké výsledky ukazují nejnovější vědecké studie
Jak životní styl (pohyb, strava, půst) podporuje přirozené odstraňování poškozených buněk

Co jsou senescentní „zombie“ buňky a proč urychlují stárnutí?

„Zombie“ buňky je přezdívka pro senescentní buňky – buňky, které dosáhly svého dělicího limitu nebo byly vážně poškozeny, a proto se už dále nedělí[3].

Místo toho, aby odumřely a uvolnily místo zdravým buňkám, v těle přetrvávají a chovají se škodlivě. Vylučují řadu zánětlivých molekul (cytokiny, chemokiny a další signální látky), které indukují chronický zánět a poškozují okolní zdravé buňky[2].

Tím vytvářejí domino efekt – podporují vznik dalších „zombie“ buněk a urychlují proces stárnutí organismu.

Nahromadění senescentních buněk je dnes považováno za jeden z charakteristických znaků biologického stárnutí[4]. Studie potvrzují, že akumulace senescentních buněk přispívá ke stárnutí a rozvoji věkem podmíněných nemocí[5].

Jinými slovy, čím více „zombie“ buněk ve tkáních máme, tím rychleji stárnou naše orgány a zvyšuje se riziko různých chorob. Logickým cílem anti-aging medicíny je proto tyto buňky buď odstranit, nebo alespoň oslabit jejich škodlivý vliv. A právě o to se snaží senolytika.

Jak „zombie“ buňky poškozují zdraví a k jakým nemocem přispívají?

Senescentní buňky vznikají z různých příčin. Patří sem přirozené opotřebení buněk věkem, poškození DNA (například vlivem záření či toxinů) a zkracování telomer – ochranných koncových částí chromozomů, které se při každém dělení zkracují[6]. Svou roli hraje i chronický stres a nezdravý životní styl: toxiny z prostředí, špatná strava a zánět v těle mohou snižovat schopnost imunitního systému poškozené buňky odstraňovat[6]. Postupně se tak v tkáních hromadí „nefunkční“ buňky, které tělo nedokáže včas zlikvidovat.

Tyto přetrvávající buňky však nejsou neškodné – naopak mohou zásadně škodit zdraví. Svými zánětlivými sekrety vyvolávají chronický zánět (tzv. inflammaging čili zánětlivé stárnutí), který narušuje normální funkce tkání.

Výzkum ukazuje, že hromadění „zombie“ buněk přispívá k celé řadě věkem podmíněných onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob, cukrovky, jaterních onemocnění, neurodegenerativních nemocí (demence, Parkinsonova choroba), šedého zákalu, artritidy či ztráty svalové hmoty[7].

V podstatě nenajdete oblast zdraví, kterou by chronický zánět a buněčné stárnutí nějak neovlivňovaly. Není divu, že eliminace „zombie“ buněk je odborníky vnímána jako klíčová strategie pro udržení vitality a prodloužení zdravého života[7].

Dobrou zprávou je, že hromadění těchto škodlivých buněk není nevyhnutelné. Naše tělo má za normálních okolností mechanismy (imunitní buňky, autofagii), které senescentní buňky odklízí. S přibývajícím věkem sice tyto mechanismy slábnou, ale pomocí moderních poznatků a zásahů je můžeme podpořit.

Níže si představíme senolytika – látky, které umí „zombie“ buňky cíleně odstranit. A dále si ukážeme i přirozené strategie (životospráva), jimiž lze tvorbu senescentních buněk zpomalit nebo jejich odstranění podpořit.

Co jsou to senolytika a jak odstraňují „zombie“ buňky?

Senolytika (z lat. seno- = stáří, -lytický = ničící) jsou látky, které cíleně vyhledávají a ničí senescentní buňky v těle[8][9]. Představte si je jako jakési „uklízeče“ – rozpoznají staré nefunkční buňky podle určitých znaků a spustí v nich proces zániku (např. apoptózu).

Tím uleví tkáním od škodlivých buněk a umožní okolním zdravým buňkám lépe fungovat. Odstranění „zombie“ buněk navíc utlumí onen neustálý zdroj zánětu, který urychluje stárnutí[10].

Výsledkem by mělo být zdravější buněčné prostředí, menší zánět a pomalejší stárnutí orgánů.

Senolytika mohou být přírodní sloučeniny i experimentální léky. První senolytickou kombinaci objevili vědci v roce 2015 – jednalo se o lék proti leukemii dasatinib a přírodní flavonoid kvercetin[11][12]. Od té doby výzkumníci identifikovali několik dalších senolytik a testují je v laboratořích.

Zajímavé je, že mnohé účinné senolytické látky pocházejí z rostlin: patří sem například některé flavonoidy obsažené v ovoci a zelenině[13]. To znamená, že senolytické účinky mohou mít i běžné potravinové doplňky, pokud obsahují dostatečně silné extrakty. Samozřejmě vývoj probíhá i na poli farmakologie – zkoumají se syntetické senolytické léky, které by mohly být využity u závažných onemocnění spojených se stárnutím.

Důležité je zdůraznit, že skutečné „zpomalení stárnutí“ senolytiky pramení z jejich působení na jednu z hlavních příčin stárnutí: odstraňují staré buňky, které tělo samo už nedokázalo zlikvidovat.

Tím řeší problém u jeho kořene, na rozdíl od některých jiných anti-aging přístupů, které třeba jen mírní projevy stárnutí. Samotný pojem senolytika naznačuje, že cílem je lyze (zničení) senescentních buněk.

Pro úplnost – existují i tzv. senomorfika, látky které „zombie“ buňky nezabíjejí, ale oslabují jejich škodlivé vylučování (SASP)[14]. Ty snižují zánět, který senescentní buňky způsobují, aniž by je odstranily. I senomorfika (např. některé antioxidanty) mohou pomoci zpomalit stárnutí, avšak senolytika jdou přímo po zdroji problému.

Které přírodní látky fungují jako senolytika? (fisetin, kvercetin, resveratrol)

Vědci objevili několik přírodních sloučenin se senolytickými účinky. Tyto látky se vyskytují v běžných rostlinách a potravinách – avšak v malých dávkách, takže pro terapeutický efekt je často třeba je užívat koncentrované (jako doplněk stravy)[15]. Mezi nejznámější přírodní senolytika patří:

Fisetin: Flavonoid přítomný například v jahodách, jablkách, tomelu nebo okurkách[16]. Fisetin je v posledních letech hvězdou výzkumu dlouhověkosti. Studie na myších ukázaly, že podávání fisetinu ve vyšším věku dokázalo zlikvidovat značné množství senescentních buněk a prodloužit zdravou délku života hlodavců[17].
Dokonce byl vyhodnocen jako jeden z nejúčinnějších senolytických flavonoidů – v porovnání s dalšími zkoumanými látkami (kvercetin, resveratrol, kurkumin aj.) dosáhl nejlepšího efektu na odstranění „zombie“ buněk[18]. Fisetin a dlouhověkost tak nejsou jen marketingové pojmy; jde o vědecky podloženou souvislost.
Výhodou je i dobrá bezpečnost – studie nezaznamenaly závažné vedlejší účinky ani při vysokých dávkách fisetinu u myší[19]. V současnosti probíhají klinické testy fisetinu u lidí (například u starších pacientů s křehkostí či u diabetiků)[20].
Kvercetin: Další flavonoid s potenciálním senolytickým účinkem, hojně zastoupený třeba ve slupkách jablek, cibuli, kapustě, bobulovém ovoci či hroznech[21]. Kvercetin je známý i jako antioxidant a protizánětlivá látka, ale v kombinaci s některými léky prokázal schopnost ničit senescentní buňky.

Právě kvercetin spolu s dasatinibem tvořil onen průlomový koktejl, který v experimentu posílil zdraví ozářených myší a zlepšil kondici starých myší[22]. U lidí byl dasatinib + kvercetin poprvé testován u těžké plicní choroby idiopatické plicní fibrózy – pilotní studie v roce 2019 ukázala zlepšení fyzické kapacity pacientů[23].

Další malá studie u diabetiků s onemocněním ledvin přinesla důkaz, že tato dvojkombinace během 11 dnů snížila množství senescentních buněk v tukové tkáni, omezila vylučování zánětlivých faktorů (SASP) a dokonce poklesl počet zánětlivých makrofágů, které „zombie“ buňky přitahují[24].

To jsou velmi slibné výsledky. Samotný kvercetin je volně dostupný jako doplněk stravy a působí mírně protizánětlivě; jeho senolytický efekt u lidí však pravděpodobně není silný bez kombinace s dalším činidlem.

Přesto představuje kvercetin snadno dostupný přírodní anti-aging doplněk – i díky dalším pozitivním účinkům (podpora imunity, kardiovaskulárního zdraví aj.).

Náš tip: Uvedené látky lze získat z potravy (viz výše uvedené zdroje), avšak koncentrace v běžných porcích jídel jsou nízké. Například pro dosažení dávky 300 mg fisetinu byste museli sníst okolo 1,2 kg jahod, a pro 100 mg kvercetinu asi 2–3 kg borůvek[15]. Proto mnoho lidí volí kvalitní doplňky stravy s extrakty těchto látek.

Jaké vědecké studie potvrzují účinnost senolytik?

Výzkum senolytik probíhá intenzivně zejména od roku 2015 a výsledky jsou zatím velmi povzbudivé. Zde je přehled klíčových vědeckých zjištění z laboratoří i prvních klinických testů:

Prodloužení života u zvířat: Odstranění senescentních buněk vedlo k prodloužení života a zlepšení zdraví u laboratorních myší. Kromě již zmíněného fisetinu[17] a kombinace dasatinib+kvercetin byly úspěšné i genetické experimenty – např. při cíleném odstranění „zombie“ buněk u myší pomocí genové terapie došlo k prodloužení jejich života asi o 20–30 % a oddálení nástupu chorob spojených se stářím.

Nejnověji (2024) byla publikována studie, kde podávání polyfenolového extraktu z rostliny Salvia haenkei (bohatého na flavonoid luteolin) prodloužilo délku života a healthspan u přirozeně stárnoucích myší[26].

Zvířata měla po léčbě méně zánětů, menší fibrózu tkání, nižší hladiny markerů senescence a dokonce si udržela lepší sílu svalů a kvalitnější srst oproti kontrolní skupině[27]. Tyto výsledky naznačují, že i přírodní rostlinné extrakty mohou mít výrazný senolytický efekt.

Zlepšení zdraví a funkcí orgánů: V experimentech na stárnoucích myších se ukázalo, že senolytika mohou zlepšit funkci různých orgánů. Např. již citovaná kombinace dasatinib+kvercetin zlepšila kardiovaskulární funkce starých myší[22] a snížila u nich aterosklerotické změny v cévách.

Další studie prokázaly, že odstraňování „zombie“ buněk vede ke zmírnění degenerace jater a ledvin u zvířecích modelů chronických onemocnění. Fisetin v myších experimentech zase zmírnil projevy kognitivního úpadku (zlepšení paměti u starších myší) a snížil markery zánětu v mozku[28].

Tato zjištění podporují myšlenku, že senolytika by mohla sloužit k léčbě nebo prevenci různých age-related (věkem podmíněných) chorob – od srdečních chorob po neurodegenerativní onemocnění.

První klinické studie u lidí: Senolytika se již začínají testovat i na lidech v rámci malých pilotních studií. V roce 2019 proběhla první studie, kde skupina pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (těžké plicní onemocnění) dostávala senolytickou kombinaci dasatinib+kvercetin.

Výsledky ukázaly zlepšení některých plicních funkcí a fyzické kondice pacientů[23], což naznačilo potenciál senolytik zlepšit zdravotní stav i u lidí. Následovala studie na pacientech s diabetickým onemocněním ledvin: krátká 11denní kúra dasatinib + kvercetin vedla k poklesu senescentních buněk v tukové tkáni (dle biopsií) a ke snížení zánětlivých molekul v krvi[24].

To je vůbec první přímý důkaz, že odstranění „zombie“ buněk je u člověka možné a má měřitelné biologické účinky. Dále probíhají či jsou naplánovány klinické studie senolytik u dalších stavů, jako je např. osteoartritida, Alzheimerova choroba nebo prevence křehkosti ve stáří.

Je však třeba zdůraznit, že zatím jde o ranou fázi výzkumu – než budou senolytika běžně používaná v medicíně, musí proběhnout větší studie ověřující jejich účinnost a bezpečnost.

Celkově vzato, dosavadní vědecké důkazy podporují názor, že senolytika mohou prodloužit healthspan – tedy dobu života strávenou ve zdraví[29][30]. To je pro gerontologii vzrušující perspektiva.

Nicméně výzkum je stále na počátku a před námi je mnoho nezodpovězených otázek (správné dávkování, možné vedlejší účinky při dlouhodobém užívání, účinnost u různých skupin lidí atd.). V dalších letech se dozvíme více, jakmile budou publikovány výsledky probíhajících klinických studií.

Jak odstranit „zombie“ buňky přirozeně? Tipy pro životní styl

Ačkoli senolytika představují slibný nástroj, neměli bychom zapomínat na klasické pilíře zdravého životního stylu, které mohou tvorbu „zombie“ buněk omezit nebo usnadnit jejich úklid. Zde jsou ověřené strategie, jak přirozeně bojovat proti hromadění senescentních buněk:

● Pravidelný pohyb a cvičení

Fyzická aktivita pomáhá snižovat množství senescentních buněk tím, že zlepšuje fungování imunitního systému, který poškozené buňky odstraňuje[31]. Pohyb také tlumí chronický zánět a snižuje stres – dva významné faktory urychlující buněčné stárnutí.

Ideální je kombinace vytrvalostního pohybu (rychlá chůze, běh, plavání) s posilováním, alespoň 3–5x týdně. Důležité je i zvládání stresu: například pomocí mindfulness meditace, jógy či dechových cvičení můžete snížit hladinu stresových hormonů, které jinak stárnutí buněk urychlují[32].

● Kvalitní strava plná antioxidantů

Strava bohatá na antioxidanty pomáhá chránit buňky před poškozením volnými radikály, které mohou spouštět buněčnou senescenci[33]. Jezte proto hojně pestrou zeleninu a ovoce (zejména bobuloviny, listovou zeleninu, košťálovou zeleninu), ořechy, semínka a další potraviny s vysokým obsahem přírodních antioxidantů.

Skvělým příkladem je středomořská strava, obsahující ovoce, zeleninu, olivový olej, ořechy, ryby – ta je spojována s nižším výskytem zánětů a civilizačních chorob. Kurkuma, zelený čaj, zázvor či hořká čokoláda – to vše jsou zdroje protizánětlivých a anti-aging sloučenin (kurkumin, EGCG, polyfenoly), které pomáhají udržovat buňky déle funkční[34].

● Přerušovaný půst a rozumné snížení kalorií

Nadměrný příjem kalorií a neustálé „zobání“ během dne urychluje stárnutí buněk. Zkuste praktikovat přerušovaný půst – např. 14–16 hodin nejíst (přes noc a ráno) a jíst jen ve zbylém okně během dne. Tento režim nastartuje proces autofagie, což je přirozená recyklace poškozených buněčných součástí a odstranění dysfunkčních buněk[35].

Studie ukazují, že kalorická restrikce a půsty snižují množství senescentních buněk v organismu právě díky zlepšení autofagie a celkové regenerace[35]. Nemusíte trpět hlady, stačí nejíst večer pozdě a vynechat noční svačiny – tělo tak získá čas na „úklid“.

● Dostatek spánku a regenerace

Kvalitní spánek je zásadní pro hormonální rovnováhu a opravu buněk. Během hlubokého spánku tělo odstraňuje různé škody v DNA a uklízí toxiny.

Dlouhodobý spánkový deficit naopak zvyšuje zánět a může přispívat ke vzniku senescentních buněk. Snažte se spát 7–8 hodin v temné místnosti, a dodržovat pravidelný spánkový režim.

● Vybrané doplňky stravy

Jako doplněk k životnímu stylu můžete zvážit i některé přírodní látky s protizánětlivými a senolytickými účinky. Patří sem již zmiňované flavonoidy (kvercetin, fisetin), polyfenoly (resveratrol), případně kurkumin z kurkumy či EGCG ze zeleného čaje.

Tyto doplňky samy o sobě nezastaví stárnutí, ale mohou tělu dodat nástroje navíc v boji proti zánětu a poškození buněk. Před nasazením jakýchkoli doplňků je vhodné poradit se s lékařem, zejména pokud máte zdravotní potíže nebo užíváte léky. Je také důležité vybírat kvalitní produkty. Doplňky vždy chápejte jen jako podporu, nikoli náhradu zdravého životního stylu.

Časté dotazy o senolytikách (FAQ)

Kdy je vhodné začít užívat senolytika?

V současnosti neexistuje oficiální doporučení, od jakého věku či v jaké situaci by zdravý člověk měl začít brát senolytika. Většina probíhajících studií se zaměřuje na starší dospělé nebo pacienty s věkem souvisejícími nemocemi. Obecně se dá říci, že senolytika dávají největší smysl u osob středního a vyššího věku (např. od 40–50 let výše), kdy už v těle začíná senescentních buněk přibývat.

mladších zdravých jedinců je organismus ještě většinou dokáže průběžně odstraňovat sám. Někteří biohackeři a nadšenci dlouhověkosti sice senolytické doplňky nasazují preventivně už kolem čtyřicítky, ale jde o individuální rozhodnutí.

Doporučení: Nejdříve se zaměřte na zmíněný životní styl (strava, pohyb, spánek). Pokud jste kolem 50 a více let nebo máte přítomné některé civilizační choroby, můžete uvažovat o zařazení přírodních senolytik (fisetin, kvercetin) v krátkých kúrách – ideálně po konzultaci s lékařem. Senolytika by se neměla brát lehkomyslně „jen pro jistotu“ ve velmi mladém věku, protože stále zjišťujeme více o jejich účincích.

Jaký je rozdíl mezi senolytiky a antioxidanty?

Antioxidanty (jako vitamín C, E, resveratrol atd.) chrání buňky před poškozením volnými radikály a snižují oxidační stres, který je jednou z příčin buněčného stárnutí. Pomáhají tedy předcházet vzniku poškozených a senescentních buněk.

Naproti tomu senolytika se zaměřují až na důsledek – tj. na buňky, které již senescentní jsou, a tyto buňky likvidují. Laicky řečeno: antioxidanty chrání zdravé buňky, aby se z nich nestaly „zombie“, zatímco senolytika odstraňují už vzniklé „zombie“ buňky z těla.

Tyto přístupy se nevylučují, naopak se doplňují. Řada přírodních látek (např. kvercetin, fisetin) má dvojí efekt – v nízkých dávkách působí jako antioxidant a senomorfikum (tlumí zánět), ve vyšších dávkách pak jako senolytikum (navozuje smrt senescentních buněk)[10].

Pro komplexní anti-aging strategii je ideální kombinovat obojí: mít dostatek antioxidantů stravou pro prevenci poškození buněk a v případě potřeby nasadit senolytika pro odstranění těch buněk, které přesto zestárly a škodí.

Jsou senolytika bezpečná? Mají vedlejší účinky?

Zatím dostupné studie naznačují, že přírodní senolytika jako fisetin či kvercetin mají dobrý bezpečnostní profil – např. u myší se ani při velmi vysokých dávkách neobjevily závažné vedlejší účinky[19].

Rovněž první krátkodobé studie u lidí nehlásily významné nežádoucí účinky; například 3denní podávání dasatinibu+kvercetinu starším pacientům nezpůsobilo žádné vážné problémy (jen mírné přechodné potíže jako únava).

To je povzbudivé. Nicméně, musíme být opatrní: senolytika jsou nové a dlouhodobé účinky nejsou dosud prozkoumány. Mohou existovat rizika, o kterých zatím nevíme – například ovlivnění regenerace tkání (senescentní buňky mohou mít i ochrannou roli při hojení), potlačení imunitních funkcí apod.

Zvláště syntetická senolytika (jako navitoklax či dasatinib) mohou mít specifické vedlejší účinky, protože původně jde o léky na rakovinu s určitou toxicitou. Proto se do klinických studií volí spíše krátké pulsní podávání (např. pár dnů užívání a pak dlouhá pauza), aby se minimalizovaly případné nežádoucí efekty.

Celkově platí, že přírodní senolytika v doporučených dávkách jsou pravděpodobně bezpečná pro většinu lidí, ale vždy je vhodná porada s lékařem, hlavně máte-li chronická onemocnění nebo berete-li léky. Těhotné a kojící ženy by senolytika užívat neměly, protože nemáme žádná data o bezpečnosti v těchto situacích.

Mohu získat dostatek senolytik z běžné stravy?

Běžná strava nám poskytuje některé senolytické sloučeniny, ale obvykle ne v dostatečném množství pro výrazný efekt. Jak jsme zmínili, fisetin, kvercetin či kurkumin se nacházejí v ovoci a koření – takže konzumací pestré stravy určitě prospíváte svým buňkám.

Avšak koncentrace těchto látek v potravinách jsou řádově nižší než dávky, které v laboratořích prokazují senolytický účinek. Například jahody jsou bohatým zdrojem fisetinu, ale abyste získali ekvivalent zhruba 100 mg fisetinu (což je dávka některých doplňků), museli byste jich sníst přes půl kilogramu.

U kvercetinu je to podobné – 100 mg kvercetinu odpovídá několika kilogramům červené cibule nebo borůvek[15]. To neznamená, že máte jíst méně ovoce a zeleniny – naopak, tyto potraviny mají spoustu jiných zdravotních benefitů. Ale pokud cílíte na senolytický účinek, samotná strava pravděpodobně nestačí. Proto se zvažuje užívání koncentrovaných extraktů ve formě doplňků stravy.

Ty dokáží dodat požadované množství účinné látky bez nutnosti sníst nereálné porce potravin. Znovu ale platí – zařaďte doplňky jako podporu, ne jako náhradu zdravého jídelníčku.

Jak často a jak dlouho se mají senolytika užívat?

To je výborná otázka, na kterou zatím hledáme odpověď. Senolytika se od běžných vitamínů liší tím, že nemusí být užívána denně, aby fungovala. Ve studiích se často používá přerušované podávání: například myším stačilo podat senolytikum jen pár dní v měsíci, aby se odstranila část „zombie“ buněk, a efekt na zdraví přetrvával delší dobu.

Podobně i v pilotních lidských studiích se dasatinib s kvercetinem podával třeba 3 dny po sobě a pak nic – a při kontrole o týden později už byl vidět pokles senescentních buněk[24]. Předpoklad je, že senolytika by se mohla užívat v krátkých kúrách (tzv. senolytic clearing therapy), třeba jednou za několik měsíců, ne kontinuálně každý den.

Tím se minimalizuje zatížení organismu a zároveň dá tělu čas obnovit se. Ovšem optimální protokol zatím nebyl stanoven. Pokud se rozhodnete zkusit přírodní senolytikum (např. fisetin), někteří odborníci doporučují režim typu „2–3 dny užívání, pak několik týdnů pauza“. Vše je ale ve fázi zkoumání.

Shrnutí: Senolytika se pravděpodobně nebudou brát pořád jako vitamíny, ale spíše periodicky v krátkých intervalech. Konkrétní frekvence a délka závisí na dané látce a indikaci – jakmile věda pokročí, měly by se objevit jasnější doporučení.

Jaká je budoucnost senolytik v boji proti stárnutí?

Výhled do budoucna je velmi zajímavý. Senolytika představují zcela nový přístup k prodloužení zdravého života – místo maskování příznaků stárnutí míří přímo na jeho biologickou příčinu. Pokud se současné vědecké poznatky potvrdí i ve velkých klinických studiích, mohli bychom v řádu několika let až desetiletí vidět revoluci v medicíně stárnutí.

Představte si léky či doplňky, které by člověk ve stáří užil párkrát do roka a které by doslova „pročistily“ jeho tkáně od škodlivě stárnoucích buněk – výsledkem by byl vitálnější organismus méně náchylný k civilizačním chorobám.

Tato vize již není sci-fi. Například Mayo Clinic a další instituce intenzivně pracují na vývoji senolytických terapií pro konkrétní nemoci (osteoporóza, plicní fibróza, Alzheimer apod.) a první průkopnické výsledky jsme zmínili výše.

Je ale potřeba zdůraznit, že senolytika nejsou kouzelná pilulka nesmrtelnosti. Stárnutí je komplexní proces a odstranění „zombie“ buněk řeší jen jeden aspekt. Pro maximální přínos se senolytika budou muset kombinovat s dalšími opatřeními – od zdravého životního stylu (ten zůstává základem!) až po jiné perspektivní terapie (např. regenerativní medicína, epigenetické zásahy, telomerové intervence).

Také bude nutné pečlivě ověřit bezpečnost dlouhodobého používání senolytik a určit, kdo z nich bude nejvíce profitovat (možná se ukáže, že ideální je začít až při prvních známkách tzv. immunosenescence či ve věku kolem 50 let).

Už nyní se však mluví o tom, že pokud vše půjde dobře, senolytika by mohla prodloužit “healthspan” populace o několik let či desetiletí – tedy přidat roky života ve zdraví navíc[36][1].

Pro generaci dnešních čtyřicátníků a starších by to znamenalo šanci dožít se vysokého věku v mnohem lepší kondici, než bylo dosud běžné. Na závěr lze říci, že eliminace „zombie“ buněk je jednou z nejperspektivnějších cest ke zdravému dlouhému životu.

Pokud zůstaneme informovaní, budeme se starat o své tělo a využijeme chytrou kombinaci osvědčených přístupů (strava, pohyb) s novými objevy (jako jsou senolytika), máme šanci stárnout pomaleji a ve zdraví – a o to přece jde.

Shrnutí: Odstraňování „zombie“ buněk pomocí senolytik je průlomový směr výzkumu dlouhověkosti. Už nyní víme, že to funguje u zvířat a první náznaky u lidí jsou slibné. Než se senolytika stanou běžnou součástí lékařské praxe, nezapomínejme na prevenci – zdravý životní styl je stále základním pilířem dlouhého života. Senolytika k němu mohou být vítaným doplňkem, který možná v blízké budoucnosti odstartuje skutečnou revoluci v boji proti stárnutí.[37][29]