Jak dochází k zubnímu rozpadu - část 2 'Jak zastavit zubní kaz a regenerovat zubní sklovinu'

Zde je stručné shrnutí... Zubní kaz vzniká, když kyselina (převážně mléčná kyselina) reaguje s minerály v našich zubech (převážně s vápníkem a fosforem v krystalické formě) a postupem času způsobuje, že se tyto minerální krystaly doslova rozpouštějí z našich zubů

To je tedy příčina zubního kazu.

Abychom efektivně zastavili tvorbu zubního kazu a podpořili jeho remineralizaci, musíme důkladně rozumět procesu, jak se zubní kaz tvoří.

Naše zuby připomínají medovou plástev svým tvarováním a složením, které tvoří pevnou a odolnou kostru.

Přestože naše zuby jsou velmi hladké, ve skutečnosti mají mikroskopickou strukturu včelího plástvu. Pokud si představíte včelí plástev, kombinuje spoustu děr s pevnou strukturou kolem každé díry. Naše zuby mají podobnou strukturu.

Metafora s včelím plástvem je dobrá, ale trochu zavádějící, protože včelí plástev je většinou otevřený prostor s malou strukturou (aby včely mohly díry naplnit medem). Na rozdíl od toho jsou naše zuby většinou minerální krystaly postaveny do této těsně zabalené krystalické minerální matice. V celé matici jsou malé dírky.

Krystaly se formují do dlouhých, mírně zakřivených tvarů podobných tyčinkám. Jak uvidíte níže, když zub demineralizuje, podobně jako malí „horníci“, kaz následuje těmito cestami krystalových tyčinek.

Tato kombinace minerální matice a malých dírek bude důležitá, když se ponoříme do toho, jak proces kazivosti postupuje.

Z čeho jsou naše zuby složeny?

Hlavními minerály, které se podílejí na budování naší krystalické minerální matrice, jsou vápník a fosfor v přirozené struktuře zvané hydroxyapatit.

Hydroxyapatit je molekula, která obsahuje 10 atomů vápníku a 6 atomů fosforu (ve formě fosfátu) s trochou kyslíku a vodíku (odtud „hydroxy“ část).

Když se hydroxyapatit spojí sám se sebou, vytvoří se krystalové tyčinky, které tvoří naše zuby.

Pro ty z vás, kteří se nostalgicky ohlédnou na středoškolské hodiny chemie, vzorec je Ca10(PO4)6(OH)2.

Uhlík, sodík, fluorid a další minerály také hrají roli ve struktuře, ale ve mnohem, mnohem menším rozsahu.

Jak ztrácíme minerály z našich zubů...

Vápník a fosfor se z našich zubů rozpouštějí působením kyselin. Tyto kyseliny pocházejí hlavně ze dvou zdrojů: kyseliny z jídel a nápojů a kyseliny od bakterií, které jsou spojeny s vznikem zubního kazu.

Život hledá rovnováhu. Takže, když alkalický minerál jako vápník dostane příležitost "spojit se" s kyselinou (a tím "vyrovnat" nízký pH kyseliny), jednoduše se to stane.

Jak se kazí zuby…

Ti z vás, kteří četli naši práci o onemocnění dásní, vědí, že určité bakterie mají tendenci se usazovat a rozmnožovat v hlubších zánětlivých kapsách dásní. V těchto hlubokých kapsách jsou bakterie chráněny dásňovou tkání, což jim umožňuje vyhnout se běžné ústní hygieně, jako je například čištění zubů.

Koneckonců, kdyby se snažily ohrozit naše zdraví "na otevřeném prostranství", bez ochrany hlubších kapes, jejich snaha by časem selhala.

Pro ně je to prostředí prostě příliš drsné s všemi zdravými složkami ve slinách a našimi snahami zastavit jejich rozmnožování. Není tedy překvapením, že bakterie spojené s tvorbou zubního kazu uplatňují podobnou strategii.

Zubní kaz se nejprve objevuje "pod povrchem"...

V ústech existují bakterie, hlavně streptokoky mutans, které způsobují, že naše zuby ztrácejí minerály. Tyto bakterie vytvářejí kyselinu mléčnou, která rozpouští minerály ze zubů.

Důležitost udržování raných fází plaku a zabraňování jeho dozrávání

V článku Může některý zubní plak přispět ke zdraví našich zubů jsme se zabývali tím, jak je důležité kontrolovat množení bakterií v zubním plaku v raných fázích. Pokud necháme bakterie se příliš rozmnožit, mohou dosáhnout stadia, kdy se stávají škodlivými pro naše zuby.

Důvodem je, že v zralých formacích zubního plaku (způsobených streptokoky mutans) může být pH uvnitř plaku udržováno na mnohem nižší (více kyselé) úrovni. Proto může být poškození našich zubů a dásní mnohonásobně větší.

Jak bakterie pronikají pod povrch zubů a způsobují demineralizaci

Když zuby začnou ztrácet minerály kvůli demineralizaci, bakterie z plaku mohou začít obsazovat tuto oslabenou oblast.. Jako těžební tábor pronikají streptokoky mutans do malých děr na povrchu našich zubů a začínají se rozpouštět pod povrchem zubu podél krystalických tyčinek, které tvoří naše zuby.

Tímto způsobem může dojít k bakteriální kolonizaci. Bakterie mohou pronikat a usazovat se pod povrchovou vrstvou skloviny, kde jsou chráněny a méně viditelné.

Omezení přístupu slin k demineralizovaným oblastem

Naše sliny nemají přístup do demineralizované oblasti pod povrchem, takže naše sliny nejsou schopny remineralizovat podpovrchový rozklad. Tím pádem je důležité zajistit účinnou ústní hygienu a pravidelné kontroly u zubního lékaře, aby se předešlo vzniku zubního kazu a dalších komplikací.

Klíčem k zastavení zubního kazu je...

Nicméně, skupina "zlých bakterií" odpovědná za zubní kaz stále potřebuje jíst (cukry), a tak si udržují tunelovité cesty "k povrchu", tedy zásobovací řetězec, aby mohli dopravit své jídlo na pracoviště.

Toto bude důležitým dílem skládačky, když se budeme v budoucnu bavit o tom, jak využít tento zásobovací řetězec k obnovení minerálů v postižených oblastech.

Mějte na paměti, že veškerý tento rozklad probíhá pod povrchem.

Veřejnost by tento rozklad ještě nenazvala "kaz", protože povrch skloviny je stále neporušený.

 Nicméně pod povrchem bylo ze struktury ztraceno mnoho minerálů, což způsobuje to, co v zubařství nazýváme "bílá skvrna" a při dlouhodobé demineralizaci jsou zbarveny do žluta až hněda, což je jasný znak pro každého zubaře, že na tomto místě probíhá aktivní rozklad.

Pokud demineralizace pokračuje, nakonec se stane, že síťová struktura ztratí dostatek minerálů, takže celá struktura v oblasti se rozpustí a konečně se vytvoří skutečná dutina/díra.

Toto stádium je stále zvratné. Nemusí přejít do hlubokého poškození zubu. Potřebný je dostatečný přísun minerálů a odstranění negativních faktorů. Pokud projde narušení zubní tkáně do hlubší vrstvy, musí být zub ošetřen vrtáním a zubní výplní, čili plombou.

Je důležité zdůraznit, že obnovení minerálů může nastat u jakéhokoliv zubu, který byl poškozen.

1. Demineralizace zubu: je proces, při němž dochází ke ztrátě minerálů, zejména vápníku a fosforu, ze zubní skloviny. Sklovina je nejtvrdší a nejvnější vrstva zubu a je složena především z minerálního materiálu zvaného hydroxyapatit. Tato minerální struktura je esenciální pro pevnost a odolnost zubu vůči vnějším vlivům.
2. Remineralizace: I když kaz postoupil a způsobil dostatečné poškození skloviny snahy o obnovení minerálů v této oblasti stále mohou fungovat. Remineralizace může zastavit kaz a zpevnit poškozenou oblast.
3. Ošetření: Pokud kaz postoupí do hlubších vrstev zubu a postihne dentin, je nutné ošetření, jako je plomba, aby se zabránilo dalšímu rozpadu a udržela integrita zubu. V tomto stádiu remineralizace již nestačí.

Shrnutí:

Pro případ, že jste přeskočili na konec článku pro rekapitulaci, zde je přehled důležitých bodů:

1. Naše zuby jsou složeny z přírodní sloučeniny zvané hydroxyapatit, která se skládá převážně z vápníku a fosforu.
2. Hydroxyapatit se formuje do dlouhých krystalů.
3. Vzor hydroxyapatitových krystalů a drobných děr vytváří strukturu podobnou medovému plástvu.
4. Kyseliny způsobují rozpouštění minerálů z našich zubů.
5. Hlavním "zlým bakteriálním původcem" spojeným s kazem zubů je strep mutans, který produkuje mléčnou kyselinu.
6. Strep mutans proniká pod povrch zubu a vytváří "demineralizovanou oblast pod povrchem".
7. Stomatologie tuto oblast nazývá "bílá skvrna" kvůli způsobu, jak tyto podpovrchové demineralizované oblasti vypadají
8. Můžeme využít "dodavatelský řetězec strep mutans" ve svůj prospěch, abychom pomohli remineralizovat rozklad pod povrchem.